Povinnost podpořit osoby se zdravotním postižením – ta platí pro společnosti zaměstnávající více jak pětadvacet zaměstnanců. Bohužel existují obory, které bohužel nemohou těmto lidem poskytnout práci. Důvodem je obtížnost daného zaměstnání či podobně. Proto existuje náhradní plnění, jež umožňuje firmám podpořit tyto lidi jinak. A to konkrétně tak, že si odkoupí jejich výrobky nebo využije služeb společností, jejichž zaměstnance tvoří z více jak padesáti procent právě osoby se zdravotním postižením. 

I když je náhradní plnění takovou velmi šlechetnou možností, jak splnit svou povinnost (odvod peněz do státu se nejeví jako tak atraktivní východisko ze situace), je velmi smutné, že se zneužívá. Proti tomu sice bojuje novelizace zákona platná od roku 2012, přesto se však najdou jedinci, jejichž náhradní plnění je formou “přefakturace”. 

Přefakturace je bohužel už známým pojmem

Do roku 2012 byla přefakturace pojmem poněkud neznámým, ale kolem toho roku se stala něčím obvyklým. Jelikož se jedná o jistou formu zneužívání náhradního plnění, nemůžeme se divit tomu, že vešla v platnost novelizace zákona ji zakazující. 

Takzvaná přefakturace vznikala propůjčením výhod, které zaměstnavatelům s více jak padesáti procenty osobami se zdravotním postižením poskytuje stát. I když se nikdy nejednalo o legální počin, do roku 2012 to zákon doslovně nezakazoval, respektive nebyla o tomto nelegálním počinu zmínka.

V praxi to vypadalo tedy následovně – firmy zavedly své zákazníky do slepých ulic. Například jim nabízely svůj sortiment, ale fakturovaly na základě smlouvy o spolupráci s jinou společností, která podmínky zaměstnávání zdravotně postižených splňuje. 

Povinnost, která je sankciována

Podpořit osoby zdravotně postižené mají povinnost společnosti zaměstnávající více jak pětadvacet zaměstnanců, jak již bylo zmíněno. Pokud obor podnikání neumožňuje dát práci těmto lidem, mohou využít náhradní plnění nebo musí odvést jistou sumu do státní kasy. Ta se odvádí ročně a je stanovena na základě průměrné mzdy.